Krkonošský pohádkový betlém v zámeckém parku

Za bránou zámeckého parku ve Vrchlabí potkáte spoustu vyřezaných postav, zvířat a chaloupku, ve které jsou vystaveny jesličky hned s dvěma miminky, s Jeníčkem a Mařenkou. U kolébky stojí Anče a Kuba, samozřejmě nechybí ani tři králové. Pozorní návštěvníci zahlédnou i Trautenberka, muzikanty a Krakonoše.

Přijďte se potěšit krásou lidské práce, přírodními materiály, ze kterých betlém vznikl, a poklidnou atmosférou betlému. Krkonošský pohádkový betlém vytvořil za 8 měsíců řezbář Pavel Tryzna z uskupení ŘEZBÁŘI K 106. Pan Pavel Tryzna začal vyřezávat ve svých 53 letech. Začínal s jednou běžnou dřevorubeckou pilou. Tím byly možnosti složitostí dřevořezeb velmi omezené. 

O Krkonošském pohádkovém betlému snil již několik let, ale pustit se do jeho výroby mohl až v roce 2015 v dubnu, a to díky náhodě. Setkal se s člověkem, kterého řezbařina zajímala a při povídání došlo i na sen o Krkonošském pohádkovém betlému. No a když Roman Fischer nabídl Pavlu Tryznovi, že ve Vrchlabí vlastní firmu, kde je dost místa i technického zařízení včetně přístřešku, kde by se tento sen mohl zrealizovat - začalo se vyřezávat a betlém se začal rodit.

Další zajímavosti Pavel Tryzna prozradil v rozhovoru s Vladimírem Jindrou z Kulturního domu Střelnice

(rozhovoru z roku 2016)

Kolik vás na tom Krkonošském pohádkovém betlému pracovalo, a kdo vám ještě pomohl? 

Osnovu Krkonošského pohádkového betlému, počet soch, jejich vzhled, charakter, náladu a tvar chaloupky jsem dělal podle toho svého řezbářského snu. Jak jsem se již zmínil, nejvíce mě pomohl můj mecenáš pan Roman Fischer, a to ať to byl bezplatný pronájem prostoru nádvoří, přístřešku, použití techniky, zajištění dřeva, tak i výroby stabilizačních ocelových křížů pod sochy a mnoho dalšího. 

Též mi moc pomohli pánové Patočkové z Podhůří se svojí technikou. Když jsem potřeboval např. přemístit sochy nebo klády, tak přijeli a zadarmo se svými stroji udělali, co bylo potřeba. 

Stávalo se mi, že mě tam navštívili neznámí lidé, kteří se někde doslechli o vznikajícím pohádkovém betlému a sami od sebe mi přispěli na nákup benzínu, olejů, řetězů atd. Za všechny musím zmínit alespoň paní Greplovou, Hrdinovou, Schuserovou, Procingerovou a pana Jiřího Kulhánka a Fr. Havlíčka. 

Zvláštní poděkování patří firmě Still pana Cermana ze Studence. Po celou dobu 8 měsíců mi bezplatně servisoval pily a přispíval mi i materiálem. 

Máš mezi sochami nějakou, se kterou jsi navázal řekněme užší přátelský vztah? 

Řeknu ti to takhle: Všechny sochy jsou z dubu a váží od 200 kg do 1000 kg. Z klád, z kterých jsem je řezal, šla obrovská energie, dál to nebudu rozebírat, aby se některá neurazila. V každé kládě jsem tu figuru viděl a nemusel jsem si ani nic předkreslovat. Jedna socha se mnou jistý vztah navázala. Byl to Mlynář se dvěma pytli mouky. Při jeho stavění se smekl a mně při dopadu rozdrtila část levého prostředníčku na ruce. Ve „Vysokém“ mi to precizně sdrátovali a sešili (tímto jim ještě jednou moc děkuji). Na Mlynáře se nezlobím, jen mu vždycky, když kolem něj procházím, řeknu, ty prevíte, ty jsi byl těžký. Komplikace nastaly tím, že po úraze jsem nemohl řezat, a tak bude asi betlém ochuzen o pár zvířátek, které určitě dodělám, až budu fit. 

Co by jsi Krkonošskému pohádkovému betlému popřál k Adventu a do nového roku? 

Než ti na to odpovím, musím se nejdříve trošku rozpovídat o tom, co má lidem ten Krkonošský pohádkový betlém sdělit, či případně dát. Jsem katolík a měl jsem silně věřící matku a babičku. Sám jsem v mládí i ministrantoval. Dnes ale musím přiznat, že ta víra, jak jí prezentují církve ze mne jaksi vyprchala. Tím nechci říct, že v nic nevěřím. Věřím a hodně, ale je to jenom moje věc v co. Když jsem nedávno slyšel papeže Františka mluvit o bohu, kdy řekl, že bůh je vlastně láska, přátelství, poctivost, slušnost, pracovitost…, tak mi mluvil přímo ze srdce. Vadí mi ta zkostnatělost a vypočítavost dnešních církví a proto je ten betlém, takový jaký je. 

Krkonošskému pohádkovému betlému přeji, aby se lidem líbil, aby je potěšil a pohladil po duši. 

Tak mi již dochází, proč je ten tvůj betlém řekněme tak jiný…. 

On jiný není. On je vyřezaný jen na oslavu lásky, přátelství, pracovitosti, poctivosti a především na oslavu narození človíčků. Mít radost z lidiček, co přicházejí na svět a zejména do rodin, které se na ně moc těší, nevím, nevím, jestli je ještě něco krásnějšího a důležitějšího, co bychom měli oslavovat. 

Proč jsi děj betlému napasoval do období 1. republiky? 

Večerníčky s Krkonošskými pohádkami nádherně vystihly tu dobu, kde ke štěstí stačilo málo, právě tak jako k životu. Na lavičce v betlému u Krakonoše jsem vyřezal nápis „Bylo hůř a lidé nenaříkali – Krakonoš“. To myslím mluví za vše.