Komenského cesta
Cesta nás vrátí do dob, kdy naše hory, odlehlé a vzdálené od dění v zemi, poskytovaly ochrannou ruku všem, kteří se dostali do sporu s vládnoucími pány. Na počátku 17. století v Čechách vrcholil spor mezi katolíky a protestanty, který vyvrcholil roku 1620 bitvou na Bílé hoře.
V té době mnoho nekatolíků odcházelo do Slezska, ležícího za hraničními horami, pod ochranu tamních protestantských pánů. Mezi těmi, kteří se kvůli své víře vydali na pouť ze země otců, byl i biskup nejznámější české protestantské církve Jednoty českobratrské - Jan Amos Komenský (1592-1670), jeden z největších evropských pedagogů a humanistických filosofů, spisovatel a reformátor.
Pod horami, daleko od centra země, kráčela odveta katolických pánů pomaleji. A tak ještě v letech 1626 až 1628 tady Komenský nalezl dočasné útočiště na zámku v Bílé Třemešné. Během pobytu navštěvoval i jiná místa Podkrkonoší. V zimě 1627 navštívil zámek svého příznivce, pana Václava Záruby z Hustířan v Horní Branné, který tu dožíval na svém zabaveném panství, držené již Valdštejnem. V zámku dnes sídlí kromě obecního úřadu také malé muzeum, připomínající Komenského pobyt a dílo. Odtud se vydává na svůj útěk z vlasti. Svou vlast opustil blízko Žacléře v obci Černá Voda, kde jednoduchý památník na Růžovém paloučku dnes připomíná tuto smutnou událost.
Z náměstí T.G.M. ve Vrchlabí se vydejte Krkonošskou ulicí na sever, u kostela sv. Vavřince odbočte doleva a za Augustiniánským klášterem odbočte znovu doleva. Projedete kolem rybníku Vejsplachy a budete pokračovat po cyklotrase č. 22. Napojíte se na hlavní silnici směrem na Jilemnici, po chvilce z ní odbočte vlevo na Horní Brannou. U zámku v Horní Branná, kde J. A. Komenský také pobýval, odbočte opět doleva. Projedete Dolní Brannou, dále směrem na Studenec a za Dolní Brannou odbočte vlevo na Horní Kalnou. Před Horní Kalnou odbočíte doleva na neznačenou polní cestu, přes vrch Předpeklí, stále po polní cestě směr jihovýchod. Přes vrch Na Lánech. Na kopci nad Slemenem se napojíte na cyklotrasu č. 4294 a po ní sjedete až do Hostinného. Napojíte se na cyklotrasu č. 4300 a přes obec Čermná dojedete až do Vlčic. Tady odbočíte doleva na cyklotrasu č. 4299. Za Javorníkem sjeďte vpravo na zelenou tur. značku. Za Hladíkovou Výšinou pojedete kousek po žluté tur. značce a napojíte se na modrou cyklotrasu č. 4301. Po ní projedete přes Černý Důl, nad lomem v Černém Dole, Horní Lánov až do Vrchlabí.
Augustiniánský klášter
Klášter augustiniánů ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 díky iniciativě rodu Morzinů. Již mnoho let slouží návštěvníkům k poznání krás a bohatství Krkonoš, sídlí tu totiž Krkonošské muzeum resp. Návštěvnické centrum národního parku Krkonoše.
Horní Branná
Zámek Horní Branná, ve kterém zanechal stopy J. A. Komenský, a hrobka Harrachů stojí minimálně za zastavení a rozhlédnutí.
Město Hostinné
Dalším cílem našeho výletu je město na Labi, kde na radnici promlouvají obři a jehož pýchou je Františkánský klášter s galerií antického umění.
Černý Důl
V této horské obci byste neměli minout Muzeum podzemí Krkonoš.
Zámek
Renesanční zámek, který nahradil původní gotickou vodní tvrz, byl dokončen v roce 1546 jako sídlo mocného Kryštofa Gendorfa z Gendorfu. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Stavbu původně obklopoval 12 metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty.