Vrchlabské kaple a kapličky
Drobné sakrální památky ke krkonošské krajině neodmyslitelně patří a dodávají jí na půvabu. I po městě Vrchlabí je rozeseto mnoho kaplí a kapliček s neopakovatelnou atmosférou. Mnoho z nich je díky iniciativě občanského sdružení Zdravé Krkonoše (www.zdravekrkonose.eu) restaurováno či opraveno a láká k nahlédnutí. Objevte je v rámci příjemné sedmikilometrové procházky, která vás povede městem, zámeckým parkem i k dančí oboře.
Náměstí TGM a barokní radnice
Radnice z roku 1737 je budovou městského úřadu i sídlem informačního centra.
Zámek
Renesanční zámek, který nahradil původní gotickou vodní tvrz, byl dokončen v roce 1546 jako sídlo mocného Kryštofa Gendorfa z Gendorfu. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Stavbu původně obklopoval 12 metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty.
Zámecká kaple Černínů-Morzinů
Zámeckou kapli, ležící na okraji zámeckého parku a přístupnou kdysi přes dřevěný mostek a dnes z ulice Dobrovského za budovou Správy KRNAP, nechala postavit Aloisie Černín-Morzinová, dcera Rudolfa Morzina.
Kaple Nejsvětější Trojice
Stáří kapličky se odhaduje na 150–200 let. Obnovena byla v roce 2000. Vnitřek kaple zdobí dřevěný oltářní obraz s tématem Nejsvětější trojice, který navrhl a realizoval řezbář Petr Kysela.
Kaple Panny Marie na Kalvárii
Pochází z druhé poloviny 19. století, její obnova začala roku 2010. Realizovaný návrh vychází z její původní historické podoby, do které jsou zakomponovány také prvky se soudobým architektonickým výrazem.
Dům se sedmi štíty
Jeden z nejstarších soukromých vrchlabských domů se podobá vesnické chalupě přizpůsobené městskému životu.
Kulturní dům Střelnice
Kulturní dům, a především hlavní sál, proslavil v roce 1967 světově uznávaný režisér Miloš Forman, který si ho vybral pro natočení svého filmu Hoří, má panenko. Hořká komedie o svérázném hasičském bále byla nominována v roce 1968 na Oscara. Miloši Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, film je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let.
Kostel sv. Vavřince
Na místě gotického jednolodního kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Šimona Tragla nový kostel v letech 1886 až 1889.
